Zvláštní symbolika bohoslužebných rouch se v křesťanství vyvíjí teprve po tom, co dochází k rozlišení světského a liturgického oděvu. Barvy mají přiblížit atmosféru jednotlivých svátků a slavností.

 Rocheta (superpelice):

Roucho bílé barvy, obléká se na kleriku a pod štólu. Kněz ji používá při liturgických příležitostech mimo mši svatou. Ministrantovi rocheta sahá pod pás. Je s dlouhými rukávy. a obdélníkovým výřezem kolem krku.

 

Humerál:

Široký pruh bílé látky, na dvou rozích opatřené tkanicemi. Kněz si ji obléká pod albu kolem krku proto, aby zahalil kleriku, či světský oděv kněze a bránil ušpinění liturgických rouch. Obléká se pod albu okolo krku. Dnes se nepoužívá. 

 Alba:

Bílý oděv podobné velikosti jako klerika. Spodní okraj nebo rukávy mohou být zdobeny krajkou nebo výšivkou. I ministrant může oblékat pouze albu (pokud nemá kleriku, rochetu, komži a límec. Tato alba se podobá albě kněžské, může být připásána cingulem.

 

 Cingulum:

Silnější šňůra, kterou se přepásává alba. Na koncích bývá zakončená třásněmi. Barva bílá, případně liturgická barva daného dne. Ke klerice se používá jiný druh cingula z pruhu černé látky.

 

Jáhenská štóla:

Pruh látky v liturgické barvě, rozměr se podobá štóle pro kněze. Leží na pravém rameni jáhna a směřuje k jeho pravému boku, kde jsou oba cípy spojeny. Úzké  provedení se obléká pod dalmatiku a široké provedení pouze pod albu.

 

 

Ornát (kasule):

Svrchní liturgické roucho v liturgické barvě, které má uprostřed otvor pro hlavu. Obléká se na albu a štólu. Používá jej výhradně  kněz.

 

 

Dalmatika:

Svrchní liturgické roucho v liturgické barvě pro jáhny. Odlišení od ornátu spočívá v tom, že má široké rukávy sahající k loktům. Obléká se na jáhenskou štólu a albu.

 

 

SPECIÁLNÍ ROUCHA

Pluviál :

Plášť přes ramena ke kotníkům v liturgické barvě, z přední strany sepnutý sponou. Nepoužívá se při mši svaté, ale při pobožnostech, procesích a podobných příležitostech.

 

 

Velum:

Pruh látky, z rubové strany s kapsami pro vložení rukou. Bývý bohatě zdobený. Vkládá se knězi či jáhnovi na ramena před požehnáním Nejsvětější svátostí. Používá se i při eucharistickém průvodu.

 Mozeta:

Roucho fialové barvy, velký límec, sahá doprostřed hrudníku a k loktům. Oblékají ji kanovníci nebo biskupové jako nejsvrchnější roucho na superpelici a kleriku. Nejčastěji se používá při chórové modlitbě.

Solideo:

Malá pokrývka hlavy. Zpravidla ji nosí  biskupové (v barvě fialové). V barvě černé mohou nosit kněží. Nositel patří pouze Bohu (lat. soli Deo = pouze Bohu). V bílé barvě ji nosí papež, v červené kardinálové. Při mši svaté se sundává z hlavy na začátku preface a zpět se nasazuje po svatém přijímání.

Mitra:

Liturgická pokrývka hlavy špičatého tvaru, kterou nosí pouze biskupové. Je symbolem jejich úřadu a vyjadřuje autoritu duchovního pastýře, apoštola.

 

 

Biret (kvadrátek):

Pokrývka hlavy černé barvy, čtvercového tvaru s malou bambulí uprostřed. Nepoužívá se při mši. Kardinál má biret červený, biskup a prelát fialový.

 

 

 

Možnosti oblečení:

Ministrant – Sukně (komže), límec, superpelice, klerika, alba, cingulum.

Jáhen – Klerika, (humerál), alba přepásaná cingulem, štola , dalmatika.

Kněz – Klerika, (humerál), alba, cingulum, štola, ornát.