Prvotní kapli vystavěli dominikáni na pozemku, darovaném králem Václavem I., již před založením královského města, asi v roce 1230. V roce 1251 pak byl vysvěcen nový velký gotický kostel. I v dnešním barokním chrámu je patrná řada prvků původní gotické stavby, mimo jiné obvodové zdi, křížová chodba, fragmenty oken rajského dvora, kaple svatého Alexeje či přilehlá hranolová zvonice.

Fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala při požáru v roce 1709 nezanikla,  ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi kunsthistoriky soudilo. 

Barokní malby italského mistra totiž nebyly nikdy odstraněny, ale ukryty pod přemalbou z konce 19. století. Tehdy na popud arcibiskupa Theodora Kohna proběhla v michalském kostele výrazná modernizace interiéru. „V rámci této radikální proměny vzhledu interiéru vytvořil vídeňský malíř Joseph Dragan několik nových maleb. Ty barokní pak zcela přemaloval, aby „oživil“ jejich barevnost a vyšel vstříc estetickému požadavku své doby,“ uvedla historička umění Jana Zapletalová v aktuálním čísle Olomouckých listů.

Po dokončení všech prací lze konstatovat tolik: barokní malby v prostřední kopuli vytvořil olomoucký malíř Ferdinand Naboth. Dvanáct velkých maleb v 
trojúhelníkových polích pod trojicí kupolí je možné jednoznačně připsat italskému malíři Innocenzu Montimu. „Monti vymaloval v kostele čtyři evangelisty pod první kupolí, čtyři západní církevní otce pod prostřední kupolí a Zvěstování Panně Marii, Tobiáše s andělem a Anděla Strážného pod kupolí nejblíže presbytáři,“ popsala fresky Jana Zapletalová, která působí jako vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP Olomouc.

Nové objevy tak ještě zvyšují už tak mimořádnou hodnotu jedinečného chrámu, který po staletí tvoří výškovou dominantu na kopci nad centrem královského města.   _{(převzato olomoucký rej)}

fotografie dodal pan Menzel